Obsah

Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.

Výkladový slovník

# A Á B C Č D Ď E É Ě F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž
první
ze 9
poslední

BŘIT

fortifikační prvek v podobě ostře vybíhající hrany, nejčastěji u věže, věžice, zalomené hradební zdi a pod., orientované ve směru očekávaného ostřelování

BUSTA,BYSTA

sochařské či malířské dílo, zpodobující lidskou hlavu s poprsím

CENTRÁLA, CENTRÁLNÍ STAVBA

stavba se středově souměrnou dispozicí, na půdorysu kruhu (rotunda), oválu, čtverce, polygonu či řeckého kříže

CIMBUŘÍ 1

CIMBUŘÍ

poprsní zed (parapet) ochozu tvořená stínkami (zuby) ke krytí obránců a prolukami k výhledu a výstřelu. S rozvojem palných zbraní se do stínek vkládaly střílny, později se cimbuří zazdívala a nahrazovala krytým střeleckým ochozem.

CISTERNA

vodní nádrž na vrchní deštovou vodu. U skalních hradů na propustném pískovci musela být opatřena výdřevou nebo jílovým výmazem.

CYKLUS

ve výtvarném umění soubor děl či výjevů, tvořící významový celek

ČERNÁ KUCHYNĚ

místnost s otevřeným ohništěm a komínovým odtahem ve stropě (klenbě), sloužící k přípravě pokrmů na přímém ohni

ČESTNÝ DVŮR

cour d'honneur, prostor před zámkem, vymezený hlavní zámeckou budovou a bočními křídly

ČUČEK, ČUČKY 1

ČUČEK, ČUČKY

ozdobné prvky, ukončující renesančí štít. Mívají tvar koule, šištice, balustry, vázy atd., a člení jeho siluetu ve vertikálním směru

DEŠTĚNÍ

táflování

DISPOZICE

půdorysné, hmotové a prostorové uspořádání stavby. D. centrální, podélná (longitudinální).

DOMINANTA

v architektuře stavba, která vyniká svými proporcemi a určuje celkovou podobu panoramatu, např. hradu nebo města či krajiny

DONATOR

dárce uměleckého díla nebo stavby, ve středověku býval zobrazován (případně s rodinou) v hieratické (významové perspektivě, tj. ve zmenšeném měřítku vůči postavám svatých, kterým dilo věnoval. V renesanci se měřítko vyrovnává.

DONJON

obytná věž hradu, většinou čtyřbokého méně často okrouhlého půdorvsu.

DRAŽE

negativní základový žlab (žlábek ), vyhloubený do skalního podloží, sloužící k ukotvení konstrukce stavby či jiného zařízení

DŘÍK

svislá část sloupu, pilastru atd., ohraničená patkou a hlavicí

DVOREC

dvůr, kurie, typ lehce opevněného šlechtického (velmožského) sídla v raném středověku, často v návaznosti na tribunový vlastnický kostel; ve vrcholném středověku jedna z forem vesnického šlechtického sídla (podobně jako tvrz) s rezidenční a hospodářskou funkcí

EDIKULA 1

EDIKULA

architektonické orámování portálu (edikulový p.), méně často okna či výklenku, svislými podporami (sloupy, polosloupy, pilíři, pilastry), vodorovným kladím a štítem (trojúhelným či segmentovým), popřípadě pouhé napodobení v omítce či iluzivní malbě

EPITAF

náhrobní nápis, též kamenná reliéfní nebo dřevěná řezaná či malovaná deska na stěně kostela, se zpodobením zesnulého, jehož památku připomíná

ERB

znak, heraldické znamení ve štítu, jež symbolicky a nezaměnitelně vyjadřuje právní a sociální status uživatele - rodu, země, města, církevní (řád) či světské (cech) instituce, zpravidla ve schematizované a barevně výrazné formě. Atributem šlechtického erbu je jeho dědičnost. Základní podobu znaku určuje tvar štítu, do kterého jsou umístěny heraldické figury. Nauka o erbech se nazývá heraldika.

ESKARPA

vnitřní stěna příkopu, u novověkých opevnění vyzděná, zešikmená (odtud obecně šikmá opěrná zed'). Vnější stěna se nazývá kontreskarpou.

FABION

zaoblený přechod mezi stropem a stěnou (fabionová římsa)

FALC

sídlo panovníka franské, později svaté říše římské.

FASÁDA

vnější stěna budovy, prolomená okny, vchody, případně dále členěná římsami, lisénami, pilastry, atd.

FESTON 1

FESTON

rostlinný ornament, obloukovitý závěs z květů, ovoce a stuh

FIGURA

vlastní znamení erbu - heroldská, vzniklá různými formami dělení štítu nebo obecná, představující jakékoli jiné negeometrické motivy. K úplnému erbu patří štít, přilba, pokrývky (fafrnochy), točenice či korunka a na ni položený klenot erbu.

FLANKOVÁNÍ

ve fortifikační architektuře boční střelba pomocí flankovacích věží, bašt, dovolující aktivní obranu

FORTIFIKACE

opevnění, obecně stavební dílo - zahrnující stavby i terénní úpravy - jehož účelem je ochrana a obrana před nepřítelem, v užším smyslu jednotlivé prvky takových zařízení

FORTNA

menší branka v opevnění, např. výpadová

FRAGMENT

zlomek, neúplně dochované nebo nedokončené dílo

první
ze 9
poslední