Obsah

Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.

Výkladový slovník

# A Á B C Č D Ď E É Ě F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž
první
ze 9
další poslední

TRIBUNA

tribuna (empora), vyvýšené místo v kostele, situované v západní části lodi či po stranách. Panská tribuna románských vlastnických kostelů, jíž mohl spojovat můstek s přilehlým sídlem, sloužila feudálnímu vlastníku kostela a jeho rodině, jiné, rozměrnější tribuny schopné pojmout řádový konvent obsahovaly kostely klášterů či komend, od pozdní gotiky a zejména v renesanci vznikaly zpěvácké tribuny zpěváckých (literátských) bratrstev v městských kostelech, zvané kůr, kruchta.

TRIFORIUM

v katedrální architektuře patrový ochoz nad arkádami, který se otevírá rovněž arkádami do interiéru kostela

TUMBA

vyvýšený kamenný náhrobek, někdy se sochařskou výzdobou (reliéf, skulptura)

TVAROVKA

stavební článek z pálené hlíny (terakoty) na rozdíl od cihly zvláštního tvaru a specifické funkce, např. ostění portálu nebo okna, klenebního žebra, římsy; pokud byla náhražkou za kámen, snažila se jej imitovat povrchovou úpravou, reliéfně zdobené t. se však mohly uplatnit též jako samostatný prvek fasády.

TVRZ

Středověké openěné sídlo kvalitativně nižší úrovně než hrad, menších rozměrů i slabší fortifikace, umístěné zpravidla přímo ve vesnici či v bezprostřední prostorové a íunkmí vazbě na ni, sloužící ve většně případů jako rezidence nižší šlechty. V návaznosti na tvrze byly budovány dvory s hospodářskou, ale též sídelní funkcí.

TVRZIŠTĚ

místo zaniklé tvrze, dochované zpravidla jen v podobě terénního útvaru bez nadzemních pozůstatků zástavby

TYMPANON 1

TYMPANON

plocha vymezená nadpražím portálu nebo okna a archivoltou, často prostor pro periférní výzdobu

ULITÁRNÍ

hledisko, dávající po stránce funkčního využití historické architektury přednost momentálnímu prospěchu a užitku, třeba i v rozporu s původním posláním a na úkor umělecké kvality či památkové podstaty daného objektu

VÁL

násep, zemní sypaná hradba, někdy s vnitřní konstrukcí nebo vně zesíleným lícem plentou), popřípadě s palisádou nebo plotem v koruně

VALENÁ KLENBA 1

VALENÁ KLENBA

podelná klenba polokruhového, eliptického či lomeného průřezu, používaná již v románském stavitelství s kolmým průnikem valené klenby soustavou nižších valených kleneb vzniká valená klenba s výsečemi, běžná v renesanci a baroku (viz lunetová klenba).

VEDUTA

výtvarné zpodobení města, architektury nebo krajiny s důrazem na věcný obsah díla

VEGETABILNÍ

rostlinný (ornament)

VERAIKON

"pravý obraz", rouška podaná sv. Veronikou Kristovi cestou na Golgotu, v níž zůstal otisk jeho tváře

VĚŽICE 1

VĚŽICE

fortifikační útvar podobný baště, bez vnitřního prostoru, který předstupuje před líc hradby, kterou zpravidla nepřevyšuje a může být hájen pouze z ochozu

VIKÝŘ

střešní větrací otvor, někdy uzavřený dekorativním štítem

VIMPERK 1

VIMPERK

ozdobný trojúhelníkový štít nad portálem, oknem nebo sanktuářem, zpravidla vyplněný slepou kružbou, někdy provázený kraby, fiálami, kytkou

VÍTĚZNÝ, TRIUMFÁLNÍ OBLOUK

arkáda mezi chórem kostela a lodí nebo samostatně stojící objekt s funkcí památníku

VITRAJ, VITRAIL

okenní skla, zdobená malbou, vzájemně spojovaná olověnými pásky

VOLUTA 1

VOLUTA

závitnice, spirálovitý výtvarný prvek architektury či malby

VPADLINA 1

VPADLINA

pravoúhlý ústupek vnější fasády budovy (věže, hradby), rámující portál, vjezd. Slouží jako lůžko, do něhož ve zdvižené poloze zapadne padací most.

ZÁKLOPOVÝ STROP

typ trámového stropu, užívajícího záklopů - prken, kladených kolmo na nosné trámy. Záklopy se zpravidla přesahují a mohou být, podobně jako trámy, zdobeny malbou.

ZÁMEK

šlechtické sídlo novověku, s rezidenční, správní a soudní, případně jinou (lovecký z.) funkcí, většinou bez fortifikace (opevněné zámky nepřečkaly renesanci). V nejstarším období (15. století) je však zámek termínem pro uzavřené, tj. opevněné místo, hrad či město, obecně pevnost.

ZBOŽÍ

hospodářské příslušenství hradu, tvořené vesnicemi, dvory, polnostmi, lesy, eventuálně jiným nemovitým majetkem

ZEMNICE

stavba lehké konstrukce, zahloubená do terénu, se stěnami tvořenými výpletem, kamennou plentou, se vstupem pomocí charakteristické zahloubené šíje, zastřešená sedlovou střechou, kterou byl odváděn kouř dýmného provozu (vytápění pecí, ohništěm). Měla obytnou nebo hospodářskou funkci.

ZOOMORFNÍ

zvířecí či zvířeti podobný motiv výtvarného umění

ZRCADLO

v architektuře plocha vymezená lištou nebo vpadlými stěnami, volná nebo častěji určená k plastické či malířské dekoraci zejména stropu

ZVODITÁ ČÁST

viz padací most

ŽÁNROVÝ MOTIV

výtvarné podání výjevu každodenního života

ŽEBRO 1

ŽEBRO

nosný prvek gotické klenby tesaný z kamene nebo ve formě terakotové tvarovky, který umožňuje svádět síly klenby do podpor a odlehčovat obvodové zdi (žebrová klenba)

první
ze 9
další poslední