Obsah

Výkladový slovník

EDIKULA
Edikula architektonické orámování portálu (edikulový p.), méně často okna či výklenku, svislými podporami (sloupy, polosloupy, pilíři, pilastry), vodorovným kladím a štítem (trojúhelným či segmentovým), popřípadě pouhé napodobení v omítce či iluzivní malbě
EPITAF
náhrobní nápis, též kamenná reliéfní nebo dřevěná řezaná či malovaná deska na stěně kostela, se zpodobením zesnulého, jehož památku připomíná
ERB
znak, heraldické znamení ve štítu, jež symbolicky a nezaměnitelně vyjadřuje právní a sociální status uživatele - rodu, země, města, církevní (řád) či světské (cech) instituce, zpravidla ve schematizované a barevně výrazné formě. Atributem šlechtického erbu je jeho dědičnost. Základní podobu znaku určuje tvar štítu, do kterého jsou umístěny heraldické figury. Nauka o erbech se nazývá heraldika.
ESKARPA
vnitřní stěna příkopu, u novověkých opevnění vyzděná, zešikmená (odtud obecně šikmá opěrná zed'). Vnější stěna se nazývá kontreskarpou.

Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.