fortifikační prvek v podobě uměle vyhloubené překážky v terénu, tvořící zpravidla vnější ochrannou linii před vlastním opevněním (hradbou atd.). Eskarpou příkopu se rozumí jeho vnitřní strana, kontreskarpc vnější, odvrácená od pevnosti. Šíjový p. přetíná přístupovou šíji hradů v ostro: poloze, na zbývajících stranách chráněn přirozeným sklonem terénu; obvodovv, p. uzavírá kolem dokola celý hrad. Dále rozlišujeme suchý nebo vodní p., vyzděný p, někdy tvořící jen krátký úse: zajištující bránu, atd.