Výkladový slovník

KARTUŠ

dekorativně orámované oválné či jinak tvarované pole, nesoucí znak, nápis nebo letopočet, popřípadě prázdné, sloužící jako dekorativní prvek v architektuře, malbě, apod.

KARYATIDA

podpůrný architektonický článek sochařsky ztvárněný do ženské podoby; v podobě muže - atlas

KASEMATY

chodby v přízemí či suterénu pevnosti, vybudované uvnitř hradeb jako palebná postavení, sklady atd.

KASTEL

hrad na pravidelném půdorysu se systémem flankovacích věží (bašt)

KAZATELNA

tribuna mezi kněžištěm a lodí kostela, ze které káže kněz; zpravidla se pojí ke stěně nebo sloupu, zastřešuje ji baldachýn. Noha kazatelny může být sochařsky ztvárněna.

KAZETOVÝ STROP

strop složený z kazet, jednotlivých polí s vpadlým středem, často s profilací a reliéfní nebo malířskou výzdobou

KLADÍ

vodorovná konstrukce (tvořená architrávem, vlysem a římsou) spočívající na svislých podpěrách

KLÁŠTERNÍ KLENBA

klenba vzniklá kolmým průnikem dvou valených kleneb na půdorysu čtverce, kdy - na rozdíl od klenby křížové - se tlaky svádějí na podpory po celém obvodu. Objevuje se v renesanci.

KLENÁK

stavební článek oblouku klenby (kámen, cihla, tvarovka), k. ve vrcholu oblouku je zpravidla větší, někdy nese znak, letopočet - hlavní k

KLENBA

samonosná stavební konstrukce z kamene nebo cihel, která uzavírá shora prostor a rozvádí svislé a šikmé tlaky do nosných zdí, popřípadě opěrného systému. Viz: klenba valená (s výsečemi), křížová bezžebrová, křížová žebrová, sítová, sklipková, hřebínková, klášterní, placková (česká placka), necková klenba.

KOMENDA

opevněné sídlo rytířského řádu s prvky hradní a klášterní architektury

KONCHA

čtvrtkulová klenba apsidy nebo niky

KONTRESKARPA

vnější strana hradebního příkopu

KONZOLA

ze zdi vystupující nosný architektonický článek, který podpírá římsu, balkón, sochu, klenební žebro, často je dekorativně ztvárněný. K. figurální, vegetabilní, svazková, jehlancová, kuželová

KOPULE

klenba nad kruhovým, oválným nebo elipsovým půdorysem

KRAB

dekorativní prvek gotické architektury ve tvaru svinutého zprohýbaného listu, umistovaný na hranu fiál, opěrných oblouků, štítů nebo vimperků

KRAKOREC

nosný článek vystupující ze zdi, zpravidla složený ze dvou a více na sebe kladených a odstupňovaných kamenných dílů (mohutnější než konzola), který nese ochoz, balkón, arkýř; prevet (viz arkýř konzola, vpadlina)

KRB

otopné zařízení s otevřeným ohněm, sloužící k ohřevu i částečnému osvětlení místnosti, svým architektonickým a výtvarným řešením podléhá slohovému vývoji, např. tzv. vlašský L a k. renesančního období

KROUŽENÁ KLENBA

klenba s žebry vedenými v křivkách, tvořícími složité obrazce; charakteristická pro pozdní gotiku

KRUCHTA (KÚR)

hudební tribuna v západní části kostela

KRUŽBA

souměrný obrazec, který tvoří dekorativní výplň oblouku okna nebo arkády, zábradlí, tympanonu, není-li ve volném prostoru, mluvíme o liché (slepé) kružbě či kružbové panelaci, např. v ploše stěny, konzoly, hlavice

KRYPTA

podzemní prostor, zahloubený pod chórem kostela, sloužící k uchovávání relikvií nebo k pohřbu významných jedinců

KŘÍDLO

část stavby definovaná průběhem podélné ~ osy, případně ještě výškou či šířkou

KŘÍŽOVÁ KLENBA

klenba vzniklá kolmým průnikem dvou kleneb valených, tlaky klenby jsou svedeny do čtyř opěrných bodů v rozích. Hrany v místě průniku mohou být zpevněny žebry. Žebrová křížová klenba je charakteristická pro gotické stavitelství.

KURIE

dvůr

KURTINA

úsek hradby, vymezený dvěma sousedními věžemi, baštami nebo bastiony

KYTKA

dekorativní ukončující článek na vrcholu fiály, vimperku apod.

LANDFRÝD

dohoda o zachování zemského míru a trestání jeho narušitelů, teritoriálně sdružující šlechtu i města spolu s krajským hejtmanem

LATRÁN

opevněný sídlištní útvar ve formě rozšířené ulice, přihrazené k boku hradu, charakteristický pro jihočeské hrady Rožmberků; forma opevněného podhradí

LIANA

plochý vertikální členící prvek fasády, provedený ve zdivu či omítce (viz apsida)